ČAJOVÁ KONVICE

3. září 2011 v 15:54 |  Veršování



Pláču nad svou prázdnotou,
která ve mne zeje,
proč mou hříšnou nádobu
nikdo nedoleje.

Co počít mám já bezbranná,
tak prázdná, a tak sama
co jedním uchem slyšívám
ven pouštím do neznáma.

A čekám, a čekám
jak egypťan na skarabea,
a čekám, a čekám,
kdy naplní mnou Tea.

Ta provoněná horká dáma
vlévá život v mé boubelaté z porcelánu líce,
pak blahem jsem vším naplněna,
já nyní prázdná čajová konvice.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.