KOLOKOL SMRTI

25. listopadu 2011 v 22:34 |  Veršování


Záblesk! Tu ohromná záře a mohutný hrom
ze země zdvihne se krvavá brána,
z ní smrt v kápi, ve hnátě dunivý zvon,
pravíce: Já byla zlou pýchou člověka zvána.

Pak v pohyb se rozpoutá hotové peklo,
kde Satan je figurka zmítaná větrem
s povahu divou, ba přímo vzteklou
on hledajíc Boha chtěje za světlem.

Člověk své hříchy temné a shnilé,
stále však odmítá: Já nic to Božská zvůle!
A dál se modlí k té černé víle
tu světlonoš zaplakal pod Božím kůrem.

Pán zla se proměnil a začal se kát,
tak Stvořitel naději opět mu dal,
však koho je třeba se nyní tak bát?
No přeci člověka! Běžíce v jaderný, dunivý cval.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 bludickka bludickka | Web | 26. listopadu 2011 v 6:56 | Reagovat

nevím, jestli to tu někde máš uvedený.. ale odhaduju tě na vyšší věk :) žádný mladický klišé :)

2 Pérák Pérák | Web | 26. listopadu 2011 v 16:49 | Reagovat

[1]: A kdyby, změnilo by to Tvůj zorný úhel pohledu? :-)
Pérákovo motto:
"Člověk je mlád tak, jak se sám cítí, a stár tak, jak ho vidí ostatní". :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.