Úvahy a teorie

Čtyři důvody vrávorajícího Zemana

11. května 2013 v 22:08 | Vladimír Řehák
1. Zeman se nikdy netajil svou láskou k becherovce, posléze ke slivovici potažmo alkoholu vůbec.

2. Jeho lásku k alkoholu potvrzují i četné lihuplné nápoje ve značkových láhvích od dárců - soukmenovců. Jako příklad uvedu uvítací dar láhve slivovice od Martina Peciny po příletu do Ostravy na sjezd delegátů ČSSD před dvěma měsíci. Příkladů by se našlo víc, ale to si může dohledat každý sám.

3. Nedávno oddiskutovatelným je i podněcující případ možného nákupu "spektrometru" pro M. Zemana o ceně kolem 1. mil. Kč, aby mohl pít alkohol bez obav před možnou otravou metylem, což je na české poměry nevídaný nákup.

4. Vrávorající M. Zeman při odemykání korunovačních klenotů mohl mít opravdu virózu, ale věřte tomu za výše zmiňovaných okolností, když se navíc osobně zúčastnil v předešlém dnu oslavy konce II. světové války na ruské ambasádě.

Toto jsou závažné důvody, které podněcují myšlenku, proč by M. Zeman při tak zvláštním a hlavně slavnostním aktu jakým bylo odemykání korunovačních klenotů nemohl být ve stavu méně než-li střízlivém.

Přímá demokracie

4. dubna 2013 v 21:22 | Vladimír Řehák
Je lépe si nejprve osvěžit pojem "demokracie"
"Termín demokracie je složen ze dvou řeckých výrazů - démos a kratein. Slovo démos se překládá jako lid, zatímco sloveso kratein je vhodným ekvivalentem k českému pojmu vládnout, tedy vláda lidu.
V přímé demokracii každé rozhodnutí závisí na názoru lidí. Člověk zde svůj postoj může vyjádřit několika způsoby, které například zahrnují referendum. Určitou nevýhodou tohoto systému je však nutnost vždy uspořádat formu veřejného hlasovaní, což může být v některých kritických situacích až příliš zdlouhavé."
Zdroj: http://www.demokraciestavi.cz/
Přímá demokracie má ještě jednu slabinu, a to tu, že výsledek voleb nezaručuje racionální volbu, jež by utvrzovala celek, že je tím nejlepším možným rozhodnutím lidu.

Zdravý rozum

7. února 2013 v 22:00 | Vladimír Řehák

V češtině se používá jako ekvivalent latinského výrazu sensus communis tj. obecné smýšlení. Zdravý rozum oplývá jistou inteligencí, ovšem ten ještě není roven moudrosti. To znamená, že pokud vyhrál zdravý rozum neznamená to, že vyhrála moudrost.

Ateismus, vývoj a vznik druhů

14. března 2012 v 20:55 | Vladimír Řehák

Ateismus se vyvinul co by důsledek náboženství. Je to vlastně mladší bratr víry, neboť i když by se ateismus dal nazvat vyznáním, tedy vírou, pak tento to skálopevně popírá.
Je velmi pravděpodobné, že víra vznikla s člověkem, který měl potřebu věřit v to, co si sám neuměl vysvětlit, kdo ví? Ovšem jisté je, že víra svou přítomností, tak mohla přivítat ateismus na svět, jenž postupem času sílil, ale i slábl.

Jsem přesvědčen, že existují dva druhy ateistů!

  • První druh je s ateismem spjat, protože jej víra nepřesvědčila. A i když se teologii snažila tato skupina ateistů více či méně studovat a pochopit, odmítla ji jako nepřesvědčivou, zprofanovanou ba dokonce vykořisťovatelskou.
  • Druhý druh je s ateismem vázan hlavně proto, že v otázkách víry takřka nic neví a tudíž se z opatrnosti přiklání k tolik dnes populárnímu přesvědčení. Dalo by se říci, že tak zakrývá svou neznalost této teologicky obšírné otázky. Bohužel, tento druh ateistů převládá ve velkém množství.
Ovšem v obou případech se nedá vyloučit i osobní, negativní zkušenost s vírou, podotýkám s vírou nikoliv věřícími, neboť jak známo člověk dokáže být zlý, ať je či není věřící.

Pozor na nevinnost! Dokáže být zákeřná

22. ledna 2012 v 0:15
Nevinnost má dvě podoby.
Je jako Dr. Jekkyl a Ms. Hyde! Každá její podoba v sobě skrývá to co nám nikdy nebylo, není a nebude cizí. Je to dobro a zlo!
Ti co se podivují nad mým výrokem však pochopí, že nevinnost v podobě zla využívají lidé, kteří ač viditelně nevinní dokáží způsobit svým dopředu vyhlédnutým obětem bolest, ponížení i smrt!
Proto pozor na nevinnost! Dokáže být zákeřná.

Projev Václava Havla z prosince 1989

28. prosince 2011 v 22:56

Projev Václava Havla z prosince 1989 (text)

Vloženo: 12.11.2011 od: admin
Dovolím si zavzpomínat na rok 1989, ústřední heslo té doby
"pravda a láska zvítězí" se systematicky po dvacet minulých let,
transformovalo na "zlodějina, lež, a destrukce národa - beztrestně"
"Dvacet let, tvrdila oficiální propaganda, že jsem nepřítel socialismu, že chci obnovit kapitalismus, že jsem ve službách světového imperialismu, od něhož přijímam tučné výslužky, že chci být majitelem různých podniků. Byly to všechno lži, protože brzy začnou vycházet knihy, z nichž bude zřejmé, kdo jsem a co si myslím. Slibuji vám, že funkci prezidenta vezmu na jedno volební období, ale pak bych se chtěl vénovat práci dramatika.
Také vám slibuji na svou čest, pokud se za mého volebního období nezlepší životní úroveň, sám odstoupím z funkce. Pro mně není rozhodující, s jakým slovem jsou sociálni jistoty spojovány, ale to, jaké jsou. Já si představuji, že by měly byt daleko větší, než jaké poskytovalo to, co mnozí nazývají socialismus.
Za svůj třetí úkol považuji podporu toho, co vede k lepšímu postavení dětí, starých lidí, žen, téžce pracujících, příslušníkú národních menšin a vůbec všech občanů, kteří jsou na tom z jakýchkoli dúvodú hůře než ostatní. Žádné potraviny či nemocnice nesmí být výsadou mocných, ale nabízeny těm, kteří je nejvíc potřebují.
Připravujeme koncept důkladné ekonomické reformy, která nepřinese sociálni otřesy, nezaměstnanost, inflaci a jiné problémy, jak se někteří z vás obávají. Všichni chceme republiku, která bude starostlivě pěčovat o to, aby zmizely všechny ponižující přehrady mezi různými společenskými vrstvami, republiku, v níž se nebudeme dělit na otroky a pány.
Toužím po takové republice víc než kdo jiný. Náš štát by už nikdy neměl být přívažkem, či chudým příbuzným kohokoli jiného. Jsou lidé, kteří kalí vodu a panikaří, že se bude zdražovat.
Dávejte si na ně pozor! Ptáte se s údivem, jestli bude inflace, jestli bude zdražovaní? Mnohokráte a jasné tato vláda řekla ve svém programovém prohlášení, včetně dalších dokumentů a ministři na svých tiskových konferencích, že jejich úsilím je, aby přechod od neekonomiky k ekonomice byl pokojný, bez sociálních aspektů, bez návaznosti nezaměstnanosti, bez jakýchkoli sociálních krizí a podobně. Žádné gigantické zdražovaní, nebo dokonce nezaměstnanost, jak to panikáři systematicky šíří, nic takového nepřipravujeme.
Již nikdy do žádného paktu nepůjdeme. Podle mého mínění nesmí náš štát šetřit na investicích do školství a kultury. Také náš mnohokrát deklarovaný úmysl provést reformu tak, aby nevedla k velkým otřesům, velké inflaci, nebo dokonce ke ztrátám základních sociálních jistot, musí naši ekonomové přijmout prostě jako úkol, který jim byl zadán. Zde neplatí žádné: NEJDE TO.""

Ikona ve správný čas, na správném místě

21. prosince 2011 v 18:38
Václav Havel byl jistě významnou osobností v disidentské kultuře komunistického Československa, ovšem to co z něj udělal komunistický režim v ČSSR, a pak i následné prolomení vlivu na bývalém Sovětském Svazu se nedá jinak nazvat, než ikona zviditelněná na prahu zvratů evropských dějin.
Tomu čemu dnes říkáme "Sametová revoluce" můžeme být z velké části vděčni nejen studentům tehdejších vysokých škol, či mnoha lidem působících v té době v československé kultuře, ale také bývalému sovětskému generálnímu tajemníkovi ÚV KSSS Michailu Sergejeviči Gorbačovovi, který svou "Perestrojkou", ač měla mít úplně jiný význam zahájil poslední fázi demokratizace většiny satelitů bývalého Sovětského Svazu a tím byla v bloku východní Evropy zahájena restruktualizace, která skončila pádem většiny socialistických států.
V. Havel byl jen ve správný čas na správném místě, jakož mnoho dalších, kteří se ovšem povětšinou již dále neprosadili, ač z důvodů vlastních či jiných. Což byla zřejmě i chyba, neboť příležitost využili lidé nedbajíce ve státní prospěch, nýbrž svůj.
Říká se, že o mrtvých se má mluvit jen dobře, ale i Václavu Havlovi se občas podařilo šlápnout vedle. Není nutné dělat výčet jeho chyb , ale je jisté že nějaké jsou, ač si možná neuvědomoval co bude následovat.
Jeho působení v politické sféře tak v mnoha případech moc šťastné nebylo, neboť demokracie takovou jakou si ji vysnil, a jakou jsme si všichni představovali, se pod jeho vládou začala vzdalovat a dá se konstatovat, že se vzdaluje i nadále.
Nyní když ikona skonala bude se jen vzpomínat a veřejně popularizovat o jak velkého člověka země přišla. Budou se přejmenovávat ulice, náměstí, školy a jiná veřejná místa, a nikdo si nevzpomene na to, jak obhajoval bombardování v bývalé Jugoslávii! No, komu čest, tomu čest. Ovšem právě proto nemohu uctít památku někoho, jenž sám zneuctil jeden z pilířů základní listiny lidských práv a svobod! "Byli jsme před Havlem, budeme i po něm".

Bůh neexistuje!

10. dubna 2011 v 13:02 | Neznámý
Jednou přišel muž do pánského kadeřnictví, aby se nechal ostříhat a přistřihnout si vous. Holič začal se svou prací a zároveň začala i dobrá konverzace. Hovořili spolu o mnoha různých věcech. Postupně došli i na Boha. Na to holič říká:
"Nevěřím, že Bůh existuje."
Zákazník na to: "Proč to říkáte?"
"No, přece nemůžete vyjít na ulici, abyste nezjistili, že Bůh neexistuje. Povězte mi, kdyby Bůh existoval, bylo by tu tolik nemocných lidí? Byly by tu opuštěné děti? Kdyby Bůh existoval, nebylo by tu ani utrpení ani bolesti. Nedokážu si představit milujícího Boha, který by tohle všechno dovolil."
Zákazník se na chvíli zamyslel, ale neodpověděl. Nechtěl začít dohady.
Holič ukončil svou práci a zákazník odešel. Ale hned jak odešel, uviděl na ulici muže s dlouhými, špinavými, umaštěnými vlasy a neupraveným vousem. Vypadal špinavě a neupraveně.
Zákazník se otočil, vrátil se do holičství a řekl holiči:
"Víte co? Holiči neexistují!"
"Jak to tak můžete říct?" řekl překvapeně holič. "Já jsem tu a jsem holič. A právě jsem na vás pracoval!"
"Ne!" vykřikl zákazník. "Holiči neexistují, protože kdyby tu byli, pak by tu nebyli žádní lidé s dlouhými, špinavými vlasy a neupravenými vousy jako tamten muž venku."
"Á, ale holiči existují! To jen lidé ke mně nechodí."
"Přesně tak! potvrdil zákazník.

Tři embrya

27. března 2011 v 11:05 | otisknuto v časopise " YOU"


V břiše těhotné ženy se ocitla tři embrya. Jedno z nich bylo malý věřící, druhé malý pochybovač a třetí malý skeptik.

Malý pochybovač se táže:
"Věříte vlastně v život po porodu?"

Malý věřící:
"Ano, samozřejmě, je přece zcela zjevné, že život po porodu existuje. Náš život tady tu je jenom proto, abychom rostla a abychom se připravila na život po porodu, abychom byla dost silná na to, co nás čeká."

Malý skeptik:
"To je blbost, žádný život po porodu přece neexistuje. Jak by měl vlastně takový život vůbec vypadat?"

Malý věřící:
"Ani já to nevím přesně. Ale určitě tam bude, mnohem více světla než tady. A možná, že dokonce budeme běhat a jíst ústy."

Malý skeptik:
"To je úplný nesmysl. Běhat, to přece nejde. A jíst, to je úplně směšná představa. Máme přece pupeční šňůru, která nás živí. A mimo to je nemožné, aby existoval život po porodu, protože pupeční šňůra je krátká už teď."

Malý věřící:
"Určitě je to možné. Jen bude všechno kolem trochu jinak, než jak jsme tady zvyklí."

Malý skeptik:
"Vždyť se ještě nikdy nikdo zpoza porodu nevrátil. Porodem prostě život končí. A vůbec, život je jedno velké trápení v temnu."

Malý věřící:
"Připouštím, že přesně nevím, jak bude život po porodu vypadat, ale v každém případě pak uvidíme maminku a ona se o nás postará."

Malý skeptik:
"Máma?!? Ty věříš na mámu? A kde má jako být?"

Malý věřící:
"Vždyť je tu všude kolem nás. Jsme a žijeme v ní, prostřednictvím ní. Bez ní vůbec nemůžeme existovat."

Malý skeptik:
"To je pěkná hloupost! Z nijaké mámy jsem neviděl ještě ani kousíček, takže je jasné, že nemůže existovat."

Malý věřící:
"Někdy, když jsme úplně zticha, můžeš zaslechnout, jak zpívá. Nebo cítit, jak hladí náš svět. Pevně věřím tomu, že náš skutečný život začne až potom!"

(Časopis YOU, 3/2002, str.30)

Hrozí islamizace Evropy?

25. března 2011 v 8:43 | Vladimír Řehák


Hrozí islamizace Evropy?


Já myslím, že islamizace na evropském kontinentu hrozí, neboť tím jak se lidé pomalu a jistě odklánějí od křesťanské víry poskytují prostor pro jiná náboženství. Mnozí si myslí, že lze bez náboženství existovat, ale podíváme-li se do historie lidstva, vždy nějaká náboženství na světě existovala, některá krátce, některá déle, ale byla zde a to hovoří za vše. A pokud dnešní člověk předpokládá, že bez křesťanů bude lépe, tak se hluboce mýlí, neboť křesťanská víra se již dávno odklonila od svatých válek a podobných útočných akcí. Tento způsob jednání, ovšem Islám dává dlouhá staletí najevo, a tak se lze právem obávat, že pokud bude islamizace Evropy úspěšně dokončena, nebudou mít z toho mnozí evropané radost.

Filozofie o trestu smrti

29. listopadu 2010 v 18:24 | Vladimír Řehák

Stále se zaobírám otázkou jaký má "trest smrti" pro odsouzeného výchovný počin, však nemohu na žádný přijít? Jestliže po exekuci na hrdle odsouzeného nemůžeme s jistotou konstatovat, zda se dostavil kýžený výchovný efekt, nelze jej nazývati trestem? Ovšem má-li mít "trest smrti" pro odsouzeného výchovný efekt, pak nevíme jaký neboť mrtvý nám ho už s ohledem na úmrtí nesdělí?
Tak nevím, je "trest smrti" opravdu trestem?
Je-li to ovšem výstraha, že tak může dopadnout každý, kdo se zprotiví vůli moci je tato exekuce nemorální, ba přímo vražedná. Jak se říká "Žij a nechej žít", pak-li právo začne zabíjet svým způsobem zabíjí sebe a stává se tak sekyrou v rukou mocných!

Úvaha o návratu Romů z Kanady

5. listopadu 2010 v 20:11 | Vladimír Řehák
Což o to poskytnout bydlení pro cijány však "Mám malý stan, mě na nohy táhne"? Ale co je pro róma "Tisíckrát krasnější než jsou prachy"? Já bych řekl, že zase jen prachy. Kanada je svým způsobem štědrá, ale její "Severní vítr je krutý" však "Zaĺúbil sa chlapec tak už sa to stalo" do kanadské měny a "Není nutno, není nutno" mu to vymlouvat. Pak nezbývá než gadžovi říci "Čau lásko""Mám jednu ruku dlouhou" bo "Aranka umí hula hop" snad uvidíme se "Někdy příště". Ovšem já "Pláču, pláču sůl" a doufám, že je to "Poslednýkrát". Avšak "Jednou ráno" se pomyslná "Atlantída" bortí a jako "Oheň, voda, vítr" se vrací panstvo cijánské "So slzami v očiach" do země, která již není "Tvá země". Dostávám pro mne "Smutný psaní" a v něm stojí "Ještě dvadsaťdva dní prosím nezabudni, že sa blíži" "Tanečnice z Lúčnice", a tak v mém žaludku nyní zrají "Buřty, pivo, nenávist", i tu nezbývá než nastartovat svůj "Džínový velorex", neboť "Všichni jsou už v Mexiku". Tak volám, a tak křičím "Nestůj, běž dál".

Ohavné pomluvy, které zničí krále, vojevůdce i filozofy!

20. února 2010 v 12:54 | Vladimír Řehák

Britský antropolog a evoluční biolog Robin Dunbar(*1947) zkoumá pomluvy v lidské společnosti už řadu let. Dochází k závěru, že drby vznikají na úsvitu dějin jako nezbytný nástroj k přežití. Tlupa pravěkých lidí se tak vymezuje proti nepřátelským kmenům, což jí pomáhá cítit sounáležitost se soukmenovci. Dunbar dokonce tvrdí, že jazyk se vyvíjel jen proto, aby lidé mohli pomlouvat a účinně hájit svou skupinu. Z drbů se tak stává zbraň, která nezřídka i zabíjí.


PŘÍPAD SOKRATŮV

Jednou přijde za Sokratem muž a řekne mu, že ví, co o něm rozhlašuje jeden z jeho přátel. Jenže filozof tohoto "dobráka" zastaví .
"Nechal jsi to, co mi chceš říci, projít třemi síty? "
Muž evidentně neví, o jakých třech sítech mudrc mluví. Sokrates mu vysvětlí, že první síto je pravda.
" Ověřoval sis to, co mi chceš říct ?"
Muž zavrtí nesouhlasně hlavou, že prý to jen slyšel z druhé ruky.
"Dobře, tak mě přesvědč, že to prošlo druhým sítem." Odpoví Sokrates. A to je dobro.
"Pokud to, co mi chceš říct, není tak docela pravdivé, je to aspoň něco dobrého?"
Muž opět zavrtí hlavou. Nic dobrého to není, spíše naopak. Filozof pokračuje a ptá se na třetí síto - užitečnost.
"Je to, co mi chceš říct, k něčemu užitečné?"
Muži probleskne hlavou, že užitečné to rozhodně není, a proto odpoví záporně i na tuto otázku. Sokrates se mu podívá do očí a řekne:
"Takže pokud to, co mi chceš říct, není ani pravdivé, ani dobré, ani užitečné, radši bych to neslyšel, a nechci to vědět. A radím ti, abys na to taky zapoměl."
Způsob Sokratova života, a hlavně to, co říká, leží v žaludku vlivných občanů Atén, proti nimž jsou mířeny jeho vtipné poznámky. V podstatě zapříčiní, že hlupáci si uvědomují svou hloupost, a to je v jakékoliv době neodpustitelné. Říká se, že slavný filozof nectí aténské bohy a zavádí nové. Navíc ohrožuje svým učením mravní výchovu mládeže. Na Sokrata je podána žaloba. Ten je nakonec uznán ze všech pomluv vinným. Soud Sokrata odsoudí k smrti - musí vypít číši bolehlavu.

(Zdroj: "Epocha" 07/09´)

Otázka:
Kolik takových Sokratů musí vypít svou číši bolehlavu, aby ustaly ty zbytečné a mnohdy nesmyslné šarvátky?
 
 

Reklama