Veršování

JUSTICE

17. června 2011 v 9:30 | Vladimír Řehák
Tato básnička byla inspirována původním článkem na portálu Novinky.cz (a mnoha dalšími podobnými případy) zde:


Justice ty proradná, ty česká,
komu slouží tvoje rámě?
Zlodějům a lhářům dneška
a hluchá jsi, když dcera chce jít k mámě!

Tys horší sama, než krkavčí matka
co nedá dětem ochranu.
Tvá paměť je zajímavě krátká
a zapomíná na ty, co potřebují obranu.

Snad přijde jednou, doufám taky na tebe
ty zlořečená, prohnilá jak supice ta dravá.
Neb nehájíš své děti a odháníš je od sebe
tvá láska je falešná a nikterak pravá.

BÁSNICKÝ DUEL

11. června 2011 v 20:13 | Vladimír Řehák



Tento duel jsem podstoupil v rubrice "Básnění" v tématu "Tvůrčí krize, zní nám cize (zveršujem ji v první lize)", neboť jsem chtěl poukázat na jistou neférovost při výběru "nejlepších" básní, kde členové AK mají absolutní přednost ve vyhodnocování svých příspěvků právě pro toto členství. Ve zkratce to znamená, že člen AK byť jeho příspěvek není z nejlepších došlých má přednost před nečlenem. Z duelu jsou zde publikována pouze má díla. Záměrně jsem již neuvedl básně "PRO RUBRIKU BÁSNĚNÍ", která byla tou úvodní a "V PŘÍSLOVÍCH". Tyto již byly uveřejněny zvlášť. Na soupeřovy příspěvky nemám práva, tudíž se zde nenachází.



Koukněme na Agreneje,
co reaguje na můj vstup?
On, moje slova neodvěje
však dělá kolem dupy, dup.

Měl by raděj´ vzdávat díky,
že konkurence stáhla krovky.
Lapit múzu pro básníky,
a nesbírat samé drobky.

Chceš-li hráti druhé housle
smiř se s tím jen na co máš!
Pouze ten kdo neuklouzne,
ten zapije aldamáš!


Z mé básně čiší volání,
hle povstaň lide s múzou v těle.
můj boj to není vzlykání
já nemusím být první v čele.
Však dvojí metr nehájím.

Kdo honosí se s AK znakem,
byť horší je, ten přednost zná,
proto tímhle dvojím vlakem
neodjede báseň má.
Tím veřejně se netajím.

Není důvod lízat rány,
které nemám, je mi hej!
Jednou zavřu všechny brány,
však zavře je i Agrenej.
Tu pravdu já všem vyprávím.


Nech si svůj blog s básněním
já volný jsem jak pták,
což vítám rád a s nadšením
snad vzlétnu jednou do oblak.

Když byl jsem jako hříbě malý,
tak soutěžil jsem vcelku rád
pan věk mi řekl: "již si zralý
dál nemůžeš si takto hrát".

Já v rýmech hledám pravdu skrytou
jen s ní pak více pookřeji,
a soutěžení, tu rozkoš vrytou
ponechám ti Agreneji.


I myšlenková zbytečnost
může býti ku prospěchu,
jak pro vlka je lepší kost,
než míti v kůži dravou blechu.

A neděkuj mi za mé rady
snad jednou přijdeš na to sám,
že myšlenky jsou nad poklady,
neb mohou sloužit k slovním hrám.

Až budeš opět v propast vrhat
ten hloupý projev vědomí
lásku vynech, nač s ní mrhat
zabal ji v plášť nachový.

Zabal ji a pošli lidem,
vždyť lásky není nikdy dost
zabal ji i se svým slibem,
že není lepší citu skvost.


Když urážky zde začnou znít
zbývá říci: Na moment!
O rozumu ty můžeš snít,
můj epilog zní: No comment!

MACHINAMENTUM AETAS - MEDULLA

9. června 2011 v 22:10 | Vladimír Řehák

Znám jedny hodiny
jako pěst velké jsou,
znám jedny hodiny,
jenž závaží nenesou.
Však bijí a bijí a čas nám měří.


Až jednou utichnou,
pak nic je nevzbudí,
až jednou utichnou
jen krátce zastudí.
Čas míjí nás míjí a každý mu věří.


Znám malé hodiny
co lásku skrývají,
znám malé hodiny
co rozum motají.
A burácí, šeptají jak hadí tvor v ráji.


Ten čas je jediný,
který nám uniká,
ten čas je jediný
co mládí polyká.
A tají nám tají, kdy konec změří.

V PŘÍSLOVÍCH

9. června 2011 v 22:01 | Vladimír Řehák

"Lupus est homo homini",
tamen
"Omnia vincit amor",
ač nebývám člověk bez viny
srdce mé nebije co tvrdý mramor!

"Omne principium grave",
at
"In angustiis amici apparent"
ta přísloví jsou věčné a pravé,
ty neplatí pouze na moment.

"Veritas odium parit",
nam
"Stultorum infinitus est numerus"
moudrý, kdo odejde nezaryt,
tomu pak pěje andělský chorus.

"Omnia mea mecum porto",
atque
"Per aspera ad astra"
slova jsou jediné mé tučné konto
má mysl po nich nadále pátrá.

"Veni, vidi, sic erat in fatis"
sum
"Simplius simplicissimus"
tak ponechám své místo ostatním gratis
snad je to plus, možná i mínus.

PRO RUBRIKU BÁSNĚNÍ

7. června 2011 v 11:49 | Vladimír Řehák

Není již co dále psáti,
neb tam kde dvojí metr vládne,
fakt nemá smysl rýmovati,
tak jak tak, vždy hlava padne.

Snaživec je lidem pro smích,
jenž lůlá hrdě do svých plín,
co psavec rýmů nemá ostych,
vždyť doba žádá býti In.

Jaký smysl má to nýčko,
když v AK nejsem uveden,
nač bych si tak honil tričko,
když cítím se být podveden.

Tak zde končím s veršováním,
které možná krásně zní
naposled se vám všem klaním,
neb opouštím básnění.


(poznámka autora: AK = autorský klub)

O ZAJÍČKOVI

24. května 2011 v 15:37 | Vladimír Řehák


Běží zajíc po ulici
doufaje v obejmutí,
neb vidí v krámě zaječici
a je hlavně při chuti.

A že spěchá to se ptáte?
Že načechrává peřiny?
Pugét jahod, však to znáte
jsou šoulačkové prázdniny.

Slunce hřeje to je výhra
ušáček div neúpí,
zaječici v tlapkách svírá
s čoko-mléčnou příchutí.

OBLOHA

24. května 2011 v 15:36 | Vladimír Řehák
Obloha ve tmě se koupe,
tu vztekle prořízne ji blesk
kapka za kapkou se z mračen loupe,
v nichž odráží se slabý lesk.

Jistě má svůj důvod k pláči,
sem tam hřímne bolestí
jen málo kdo teď v dešti kráčí,
neb z toho kouká neštěstí.

K nemocné již lékař spěje,
že oblohu si prohlédne
MUDr. Slunce hřeje, hřeje,
kam jeho oko dohlédne.

KOČIČÍ PROBUZENÍ

31. března 2011 v 23:10 | Vladimír Řehák
Je večer, já uklízím se ke spánku,
an bledý měsíc na nebi rozsvěcuje polárku.
Ten k milostným hrám vyzývá
na kočičím bále,
kde zvolí si zas na krátko kočičího krále.
Pak slyšet je i ve snách za okny se párovat
tu mňoukající sebranku,
jenž vřískot všechny poblázní
a klidný spánek ruší.
Tu nezbývá než zastrčit
si špunty do svých uší.

VÍTÁNÍ JARA

25. března 2011 v 10:30 | Vladimír Řehák



Konečně ptačí zpěv řine se z houští,
zima zlá, překrutá svůj trůn opouští.
Jaro svým žezlem rozdává krásu
promrzlí, trpící vítají spásu.
Hle v říčce se prohání hladový tloušti.


Života hojnost s jarem se vede
koťátko na okně v klidu si přede.
Kuřátka pípají, kůzlátka skáčou,
ptáčata ve hnízdě po mámě pláčou.
Za noci měsíček svítí si bledě.


Zima se hrbí, již odchází v dál
kdo by ji litoval a domů si zval?
To Vesna se vrací a k hrátkám svádí,
vždyť je to bohyně lásky a mládí.
A každý ji vítal, a každý se smál.

PTAČÍ REQUIEM

17. března 2011 v 14:55 | Vladimír Řehák
Tato básnička byla inspirována původním článkem na portálu Novinky.cz zde:


To ptáče radost dávalo
svým zpěvem vůkol v dál,
ba slunce více zářilo
a každého ten zpěv tak hřál.


To ptáče bylo rozmilé
však jednou připlul černý mrak,
jenž hnátem smrti utišil
tlukot srdce holete
bijícího do oblak.


To ptáče v žalu utichlo
ptajíce se naposled:
proč nemůže již dále pět,
čí chtíč je tomu na vině,
že ničí onen lásky květ?

SOUDCE LYNČ

25. ledna 2011 v 19:04 | Vladimír Řehák



Soudce Lynč již vstává z hrobu,
soudce Lynč již třímá bič,
už zatlouká svým hnátem skobu,
do zámku smrti vkládá klíč.

Soudce Lynč již mává plédem
ten skryje zbylý rozum všem,
soudce Lynč je přítel s Hněvem
a Hněv má v rukou zloby šém.

Snad jednou člověk pochopí,
že prchlivost je špatný rádce,
pak rozum nechť jej obklopí,
a soudce Lynč je zatracen.

JEDNOU TAKHLE NA BÁLE

16. ledna 2011 v 15:19 | Vladimír Řehák
Tato básnička byla inspirována původním článkem na portálu Novinky.cz zde:



Jednou takhle na bále
měl policajt na mále.
Facka sem a facka tady
už se melou dohromady.

Starosta toť soudce z lidu
dostal jednu, hned byl v klidu.
Došlo sice na pár hromů
sbalil kufry a šel domů.

Tato rvačka vyjde draze
pár zubů je na podlaze.
Jednu radu proto mám
že když hraje muzika
vyberte si z množství dam
nikdy né však četníka!

PROČ?

10. ledna 2011 v 0:26 | Vladimír Řehák



Ach proč jsou lidé stále hloupí,
že řeší zašlou minulost?
Proč ji raději nevykoupí
láskou, té nebývalo nikdy dost?

Proč křísí starou nenávist
a zbraním spáti nedají
je slyšet hrůzný smrti hvizd
a psi už vztekle štěkají.

Kam podělo se lidské plémě
co splundrovalo světa hvozd?
Tu krev již nikdo neproleje,
neb člověk je již minulost.

PROCHÁZKA S NADĚJÍ

9. ledna 2011 v 14:09 | Vladimír Řehák



Chci ulicí projít a nohy mé těžknou
bolest s utrpením všude mě míjí
a v dáli já slyším tu píseň tesknou
co žena i dítě trýznivě pějí.

Nebe svým pláčem skrápí tu zemi,
kde lidé jen znají sebe a pýchu
na černém oři tu Nenávist plení
a svádí svým pohledem každého k hříchu.

Však jednou i slunce otevře oči
a poskytne člověku naději, sílu
radost a štěstí pak do srdcí vkročí
těm lidem co dávno již ztratili víru.

KDE TO BYDLÍM?

24. prosince 2010 v 12:37 | Vladimír Řehák



Z Budějic je cesta dlouhá
tu ta mnoho mílí má,
to od Plzně je přec jen kratší
ta více je mnou projetá.

A Lázně po Marii zvoucí
ty v blízkém okolí se pnou,
ty navštěvuji velmi rád
já i se svou rodinou.

To město půvab chová si
a v dlani je jak schované,
však najdete jej přátelé
chcete-li jet do Plané.


TÁTO?

24. prosince 2010 v 11:50 | Vladimír Řehák



Táto, co je víra?
To je pocit, an nám duši otevírá,
to je naděje a láska,
která nás v dlani svírá a jemně laská.

A copak jsou to vánoce?
To je svátek narození, to je svátek dítěte,
jenž oslavíte jednou v roce
když Krista Pána přijmete.

A táto, kdo je vlastně Ježíšek?
To je Pán a vykupitel náš,
kterého nám seslal Bůh,
neb to je lidstva mesiáš.

ČLOVĚČE!

6. listopadu 2010 v 23:25 | Vladimír Řehák
Člověče! Jenž víru neznáš,
proč ptáš se na mne člověka?

Proč sebe jenom pořád hledáš,
když víra tvá tu pokleká.

Co schází tobě k tvému žití
mamon, sláva, hojnost roh?

Tak se vidí ve svém bytí
pouze čirý neznaboh.

Člověče! Jenž víru neznáš,
proč vidíš ve mne netvora?

Najdi u mě co zde hledáš
poznej co je pokora.

VZKAZ OD BOHA

6. listopadu 2010 v 22:17 | Vladimír Řehák
Až jednou budeš úročit
co v životě jsi udělal
nevolej mne, nepros mne
bych duši tvou ochraňoval.

Až jednou budeš úročit
jak odháněl jsi bližní své,
vzpomeň si cos´ říkával
o Bohu, jenž je výmyslem.

Až jednou budeš úročit,
než splatíš smrti velký dluh
pak neplač, nekřič, nevolej
to vzkazuji ti já, tvůj Bůh!

CIKÁNSKÝ PLÁČ

5. listopadu 2010 v 17:34 | Vladimír Řehák
Byl pozdní večer - hudbo hraj
"Cikánský baron" jde v širý kraj.
Aranky zval ku lásce hlas,
kde kanadský zaváněl háj.

O lásce šeptal peněz chtíč
rómové vsednou ještě dnes,
do vozu zvoucí Mercedes,
a ženou jej z Česka pryč jen pryč.

Však pravda je jiná Dežo hraj
v Kanadě, v Česku makat je třeba,
je nutno vydělat na denní chleba,
a dávky ti zdarma jen tak nedaj´.


Bloudil tak Lakatoš v záplavě hromů,
řinoucí slzy toť projevy vzteku,
sebral svou rodinu, pravíce větu;
nezbývá než odjet pro dávky domů.

TRYZNA ZA PRÁVO

4. listopadu 2010 v 16:58 | Vladimír Řehák
Za nebohého staříka
já modlím se a křičím!
Spravedlnost naříká,
zas lež a podlost klíčí.

Justice ta prohnilá
je děfkou pánu svému
a pravda ač je spanilá
slouží lidu zlému.

Až jednou talár obleče
lid co trpí pro právo,
pak krve mnoho poteče
víc, než-li je však zdrávo.

Za nebohého staříka
já modlím se a křičím!
Proč spravedlnost utíká,
když pro ni v prachu klečím!

VRAHEM BÝT ČI ŽHÁŘ?

25. října 2010 v 19:35 | Vladimír Řehák
V kotlině té české,
kdes voňavý byl háj
tam podivných je zákonů
tak pestrých širý ráj.

Tam vrahem můžeš klidným být
tam justice je lhář,
neb za vraždu jest menší trest,
než dostal bys co žhář.

Snad jednou dojde na tmáře
co žijí z peněz tvých i mých
já křičím pozor na lháře!
Neb zákon čechů je všem pro smích.

BOURÁK RANSDORF

26. dubna 2010 v 0:02 | Vladimír Řehák
Tato básnička byla inspirována původním článkem na portálu Novinky.cz zde:


Pane řidič je vám známo,
že červená je barva stop?
Přednost dávej z prava kámo
jinak kopeš sobě hrob.

Pane Ransdorf to se dělá
ničit vozy služební?
Vy jste jako rána z děla,
jako rána pohřební.

No tak Mílo, to je dáno
tady koukej do prava.
Levačku si připrav ráno,
když vychází tvá potrava.

ELÁNI A SOCANI

23. dubna 2010 v 21:16 | Vladimír Řehák
Tato básnička byla inspirována původním článkem na portálu Novinky.cz zde:


Socanům "vraj" na přání
přišli zpívat Eláni.
Že hluboko takto klesly?
Řádil tam i Elvis Presley.

Paroubkovi s první slokou
zahráli hit "Spolok cvokov"
Jožo s chutí velikou
zpíval mu "Kráľ komikov".

Že je velký levičák
spustil píseň "Opičák".
Zabrnkal mu Baláž Ján
"Sídliskový indián".

A tak hráli, pozpívali
pivo za dvě kačky měli,
To vše bylo na náměstí
já tam nebyl, to mám štěstí.

PANU NOVICKÉMU V SLOVENČINE

23. dubna 2010 v 11:55 | Vladimír Řehák


Novický, to niet pre teba
ty naozaj veľa táraš
hovor radšej len za seba,
prečo ĺudí ohováraš?

Neťahaj nás v svoju stranu,
kde vravíte si súdruh môj
otvor oči, zatvor bradu
prestaň prosím kydať hnoj.

Novický, to niet pre teba,
čo máš v hlave velký štrajk?
Obliecť gate, pripnút helmu
hybáj radšej jazdiť bike.

PANE MACEK

23. dubna 2010 v 10:44 | Vladimír Řehák
Pane Macek, to je hlína
zkuste trochu přemýšlet
jaká to zas bejkovina
vyšla si z vás na výlet.

Pane Macek, vždyť jste lékař
ÚNZ vám už nic neříká?
Na ty kecy nechytnete
ani Pepu Smolíka.

Pane Macek, do továrny
zajděte si zamakat,
než vás strčí do cvokárny
zkuste se tak neflákat.

Pane Macek naposledy
než z vás zase vyjde bluj,
přemýšlejte co říkáte
nebo máte v hlavě hnůj?
 
 

Reklama